O víně

Vína bílá

Müller Thurgau 

Müller-Thurgau (Riesling x Silvaner, Rivaner) je odrůda vyšlechtěná v roce 1882 v Německu prof. Müllerem pocházejícím ze švýcarského kantonu Thurgau. Podle genové analýzy vznikla křížením odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. U nás se pěstuje asi 60 let a nyní patří ke třem odrůdám s největší plochou vinic. K nejčastějším odrůdám patří v českém vinařském regionu a v mutěnické vinařské oblasti. 
Barva bývá nažloutlá. Vůně broskvová až hroznová, mírně kořenitá.V chuti je plošší, s broskvovou až hroznovou příchutí, s nižším obsahem kyselin a jemnou kořenitostí. 
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

Rulanské bílé 

Rulandské bílé (Pinot blanc, Pinot bianco, Weißer burgunder), francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již řadu staletí. Nešťastný je její český název z poslední doby, který je pro téměř všechny konzumenty zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, pražské, znojemské a mostecké. 
Barva bývá žlutě zlatavá. Vůně svěží, jemně ovocná až květinová, mírně kořenitá s chlebovinkou. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s optimálním obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Rulanské šedé 

Rulandské šedé (Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Tokayer) - francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již od 14. století. Název "Rulandské" dostala v Německu po obchodníku Rulandovi, který ji tam po roce 1711 rozšiřoval. Nadprůměrně se pěstuje ve vinicích ve vinařské oblasti mělnické, mostecké, pražské, brněnské a velkopavlovické. 
Barva bývá světle zlatavá. Vůně jemně chlebnatá, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s mírně nižším obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Rulanské šedé 

Rulandské šedé (Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Tokayer) - francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již od 14. století. Název "Rulandské" dostala v Německu po obchodníku Rulandovi, který ji tam po roce 1711 rozšiřoval. Nadprůměrně se pěstuje ve vinicích ve vinařské oblasti mělnické, mostecké, pražské, brněnské a velkopavlovické. 
Barva bývá světle zlatavá. Vůně jemně chlebnatá, mírně kořenitá. V chuti je vysoce extraktivní, plné, jemně chlebové s nádechem ovocnosti, s mírně nižším obsahem kyseliny a jemnou kořenitostí. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, k drůbeži.

Ryzlink vlašský 

Ryzlink rýnský (Rheinriesling, Petit Riesling, White Riesling, Johannisberg) - německá odrůda vzniklá podle genové analýzy volným křížením odrůdy Heunisch s Tramínem. Na území České republiky se dostala ve středověku, nyní je nejvíce zastoupena v českém vinařském regionu, ve vinařské oblasti Podluží, ve znojemské a strážnické vinařské oblasti. 
Barva bývá citrusově žlutá až zlatavá. Vůně velmi svěží, s širokou škálou aromat od lipového květu, květů ovocných stromů, lučních květů až po růže, mírně kořenitá. U starších ročníků výrazně minerální až petrolejová. V chuti je vysoce extraktivní, bohaté, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho svěží výraz. Plné, v koncovce chuti kořenité. Velmi vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům, resp. k bílým masům.

Tramín

Tramín červený (Gewürztraminer, Roter Traminer, Savagnin rosé) - původ není jednoznačný, podle genové analýzy vznikl volným křížením révy lesní a pak se významně podílel na vzniku evropských odrůd. Patří tedy k nejstarším odrůdám. U nás se prokazatelně pěstoval po celé 20. století, ale vždy jenom v omezeném rozsahu. 
Barva bývá sytě žlutá až zlatavá. Vůně výrazně aromatická, po konvalinkách a akátu. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně květinové, s nižším obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti až kořenité. Z dobře vyzrálých hroznů je vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas.

Veltlinské zelené 

Veltlínské zelené (Grüner Veltliner, Grünmuskateller) - geneticky se tato odrůda velmi podobá Tramínu. V Čechách se nepěstuje, na Moravě, kam se dostala z Dolního Rakouska, se pěstuje již řadu staletí a v současnosti je nejrozšířenější odrůdou révy vinné v České republice. Nejvíce je zastoupena ve vinařské oblasti znojemské, velkopavlovické a Podluží. 
Barva bývá žlutá s nazelenalým tónem. Vůně velmi svěží, s dominující kyselinkou, mírně kořenitá někdy až mandlová. V chuti je vysoce extraktivní, svěží, s vyšším obsahem kyselin udržující vínu dlouho mladistvý výraz. Většinou středně plné nebo lehčí, v koncovce chuti kořenité. Vhodné pro delší uchovávání.
Vhodné ke studené kuchyni, mořským plodům, rybím pokrmům.

 Irsai Oliver 

Raně zrající moštová i stolní odrůda s muškátovou vůní bobulí i vína. Vyšlechtil ji Kocis Pál v Maďarsku v Kecskemétu Světle žlutá barva, muškátová vůně, jemná kořenitost chuti, nižší až nízký obsah kyselin, někdy náznak hořčinky, víno méně plné; krátké Víno má zajímavé aromatické látky a jemné třísloviny. Vhodné zejména jako aperitivní víno, s vyšším obsahem zbytkového cukru k dezertům.

Chardonnay

Chardonnay z teplých klimazón mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánů, ananasů, žlutého melounu a někdy medu i karamelu.

Odrůda pochází z Burgundska a pravděpodobně vznikla samovolným křížením (Pinot noir x Heunisch), jak bylo zjištěno genovou analýzou. Zelenožlutá až nazlátlá barva, z chladnějších klimazón bývá vůně po zelených jablkách s příměsí akátu, ve vyzrálejším víně je cítit med a lískové oříšky, v chuti minerální křemenný charakter vína. Z teplých klimazón mango, smetana, banán, ananas, žlutý meloun. Víno je vždy velmi plné, někdy v mládí s výraznějšími kyselinami. Víno má zajímavé aromatické látky a jemné třísloviny.

Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Zbytkový cukr víno nepříjemně rozšiřuje. Víno se hodí pro slavnostní příležitosti k pokrmům s bílým masem, ke smetanovým omáčkám, k paštikám a k plodům moře.


Vína červená

Cabernet Sauvignon 

Původní kabernetovou odrůdou byl Cabernet Franc, který je blízce příbuzný s lesní révou. Přirozeným opylením odrůdou Sauvignon vznikla v současné době módní modrá odrůda Cabernet Sauvignon.

Tmavě granátová barva, někdy s modravým zábleskem. Typickou vůni černého rybízu doprovázejí v závislosti na zralosti hroznů i vína vůně třešní, ostružin, tabáku, cedrového dřeva či marmelády. Víno je mohutné, s velmi dlouho trvajícím dojmem a při vyvinuté láhvové zralosti je hebce sametové. U mladých vín bývá agresivní tříslovitost.

Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo jídla upravená kořenitými omáčkami. 


Cabernet Moravia 

Odrůdu vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením (Cabernet Franc x Zweigeltrebe). Tmavě granátová barva. Aromatické látky černorybízové, typické pro kabernetovité odrůdy, jsou spojeny s ovocností a s dobře strukturovanými tříslovinami, které dávají při zrání na láhvi příjemný komplex typický pro červená vína severnějších oblastí. Podává se k masitým jídlům s kořeněnými omáčkami, uzeným masům a k tučným a tvrdým sýrům. Jedná se o víno rubínově červené barvy, plné chuti po rybízu a malinách s jemným kabernetovým aroma. Vůně tohoto vína je ovocná ostružinová. Borůvková chuť je dokonale sladěna s kávovými tóny s jemnou kyselinou.

Dornfelder 

Víno je výborné kvality, tmavočervené barvy, jemně aromatické vůně a chuti. Pro svoji intenzivní barvu je v Německu ceněna jako surovina pro zvyšování barevnosti červených vín Dornfelder, které se vyznačuje bohatých aromatickým i chuťovým projevem. Po přivonění zaznamenáte ušlechtilou vůni po kvalitní kávě, sušeném tmavém ovoci nebo povidlech. V ústech zaujme svou hladkostí, čistotou, jemnou tříslovinou a líbivou ovocnou chutí připomínající vyzrálé tmavé třešně. Tento přívětivý Dornfelder můžete podávat například k hovězímu masu nebo kvalitním sýrům. Víno má velmi dobré předpoklady k archivaci.

Frankovka 

Tmavě rubínová barva. V mládí překrývá chuť tvrdých kyselin ostatní látky. Po zmírnění tvrdých tónů mladosti se objevuje příjemná kořenitost spojená s ovocností a vyzrálým projevem extraktivního vína typického pro severní vinařské oblasti, které se v nejlepších ročnících vyznačuje hebkostí. V závislosti na vyzrání hroznů je víno Frankovky buď běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne, nebo jako víno láhvově zralé z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, ke kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, k zeleninovým kořeněným pokrmům, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité či výraznější úpravě a i k některým typům pizzy.

Modry Portugal 

U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro vysokou úrodnost, ale i pro dobrou pitelnost jemného, svěže aromatického vína, které bývalo na venkově doprovodem pracovních svačin i běžných denních jídel. Červená barva vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná a je-li podporována mladistvou harmonií vína, pak svádí k opakovanému doušku .Jemně rubínová barva a mladistvá vůně květin jsou nejtypičtějšími znaky. Víno má méně tříslovin, je lehčí, velmi příjemného projevu, vyniká výbornou pitelností a harmonií. Vína z Modrého Portugalu se pila často k družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svou neutralitou výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům.

Svatovavřinecké 

Svatovavřinecké (Saint Laurent) - tato odrůda vznikla podle genetické analýzy jako semenáč "burgundských/rulandských" odrůd ve Francii. V České republice se začala pěstovat po roce 1900 a nyní je zde nejčastější modrou odrůdou. Současně je Česká republika zemí s největší plochou vinic osázených touto odrůdou (1.200 ha). Největší zastoupení má ve vinařské oblasti roudnické, mostecké, brněnské a bzenecké. 
Barva bývá tmavě třešňová až fialová. Vůně výrazně ovocná po švestkách a černém ovoci, jemně sametová. V chuti je harmonicky dřevitě ovocné s příchutí sušeného černého ovoce, s velmi jemnou tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a velmi jemně adstringentní. Vhodné pro delší uchovávání.

Vhodné k drůbeži a k červeným masům. Nejlepší vína i ke zvěřině.

Zweigeltrebe 

Zweigeltrebe - tato rakouská odrůda byla vyšlechtěna v roce 1922 křížením Svatovavřineckého s Frankovkou. Ve druhé polovině šedesátých let dvacátého století se dostala na Moravu, ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1980. Největší podíl vykazuje ve vinařské oblasti mostecké, brněnské, mutěnické a strážnické.

Barva bývá tmavě třešňová. Vůně výrazně ovocná a dřevitá, v mládí až divoká. V chuti je dřevitě ovocné s výraznější tříslovinou, vysoce extraktivní. Většinou středně plné, v koncovce chuti dřevitě kořenité a jemně adstringentní. Velmi vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k drůbeži a k červeným masům.

 

Vína růžová (Rosé)

Cabernet Sauvignon rose 

Víno jiskrné růžové barvy, připomínající barvu ,,koroptvího oka". Vůně je jemná se znaky malin a lesních jahod a tóny čerstvého jogurtu. Ovocitá chuť, spolu s nízkým obsahem alkoholu, je podtržena vyváženým obsahem cukru a pikantní kyselinky. Lehké a lahodné rosé je ideálním společníkem při teplých večerech, i jako osvěžení během dne. Určitě jej ale doceníte během celého roku v doprovodu dezertů se smetanovým základem a ovocem. 

Frankovka rose 

Růžová Frankovka, lehké a ovocité vino s lososovou barvu a svěžím, ovocným aroma. Ovocná chuť navazuje na vůni, objevují se tóny drobného červeného ovoce, jako je rybíz či maliny. Příjemně překvapí vyšší kyselina s pikantním a kořenitým závěrem. Dobře vychlazené doporučujeme jako aperitiv.. Skvěle se hodí na letní posezení spojené s grilováním, zahálení na zahradě, pikniky apod.

Zweigeltrebe rosé 

Barva je lososová se starorůžovými odlesky. Vůně přináší mísu malin a ostružin rozmačkaných do selského jogurtu. V druhé vlně působivě kraluje mučenkový sorbet. Chuť je přímočará, ovocná a nasládlá. Připomíná svěží mléčný ovocný koktejl s ostružinovou zmrzlinou, v dlouhé dochuti pak najdeme domácí jahodovou zmrzlinu i se zrníčky. Doporučuji ke grilované zelenině i dalším specialitám na grilu.